Cesta k rakouským hranicím a zpět má zhruba 45 kilometrů. Vede po rovině, žádné náročné stoupání vás nečeká, proto ji ujedou i netrénovaní. Na hrázi rybníka Svět, za sochou Jakuba Krčína z Jelčan, sjedete ke Zlaté stoce a napojíte se na stezku Hrádeček, kterou po pár kilometrech opoustíte, a míříte k hlavní silnici z Třeboně na České Velenice E49. Tu jen přejedete a lesní cestou se dostaneme k rozvodí řeky Lužnice. Pokračujete po proudu Nové řeky na rozcestí, kde se dáte doprava na dřevěný most a pak pořád po žluté značce až do obce Lutová. Dál pokračujete na Staňkov. Staňkovský rybník je dílem Mikuláše Rutharda z 16. století. Tvoří vlastně hranici s Rakouskem. Když si sednete na zdejší pláž, zdá se vám malý, přitom na obvod měří 25 kilometrů. Ale klame, hladina nikdy není vidět celá. Je také hodně hluboký, něco přes 10 metrů. V době komunismu se tu pár lidí pokusilo rybník přeplavat a získat svobodu, ale povedlo se to jedinému potápěči, který dřevěnou hráz pod vodou prořezal. Od té doby je tam kovová mříž.
Ze Staňkova naberete směr na obec V Koutech a dál na Žíteč až do Stříbce. Dál do Staré Hliny se dostanete po cestě mezi rybníky Stolec, Vyšehrad, Nový a Starý Vdovec. To je jeden z nejkrásnějších úseků cessty. Máte pocit, že jedete skoro po vodní hladině. Ve Staré Hlíně se na chvíli napojíte na hlavní silnici z Jindřichova Hradce do Třeboně a za rybníkem sjíždíme na Novou Hlínu. Míříte na pergolu u Svatého Víta, kde si můžete ochutnat vychlazeného Regenta a točenou limonádu. Na třeboňské náměstí je to odtud už jen kousek.
Je ideální pro rodiny s dětmi. Měří necelé čtyři kilometry, má 12 zastávek, na kterých si děti vyzkoušejí fyzické zdatnosti. Stezka začíná kousek od hlavního třeboňského náměstí, hned za Hradeckou bránou, od malého parkoviště. První část vede kolem Zlaté stoky proslavené legendou o vodníku Čochtanovi. Po zhruba kilometru se cesta od stoky odklání a vede příjemným prostředím Mokrých luk. Stezku tvoří uzavřený okruh, po jehož obvodě jsou rozmístěna stanoviště umožňující tělocvičné úkony. Je vybavena například žebřinami, činkami, hrazdou a dalšími cvičebními pomůckami a jednotlivé cviky jsou popsány na informačních tabulkách.
Třináctikilometrová trasa poskytuje na 16 zastávkách návštěvníkům základní informace o vývoji Třeboňska. Většina informačních panelů je věnována místním ekosystémům i jednotlivým rostlinným a živočišným druhům typickým pro různá společenstva zdejší krajiny. Mimo to také přibližuje historii rybníkářství, lázeňství a vývoj lidové architektury. Trasa stezky vede po polních a lesních cestách, část po lučních pěšinách a také po hrázi rybníka Svět. Trasa začíná v lázeňském parku u hotelu Bohemia, končí na hrázi Světa. Na cestě je možné navštívit novogotickou hrobku roku Schwarzenbergů.
Rybník Svět má přes 200 hektarů a v létě je vyhledávaným místem k rekreaci. Na břehu najdete dvě veřejné pláže – městskou pláž přímo ve městě a Ostende, která je jen kousek od Schwarzenberské hrobky a parku kolem ní. Obě pláže nabízejí zázemí, občerstvení a nejrůznější dětské atrakce. Ta ve městě má tobogan. Na obou si můžete půjčit loďky a šlapadla.
Pokud se vydáte na naučnou stezku Kolem Světa, najdete po cestě ještě několik míst s ideálním vstupem do vody. Na rybníku se pořádají veslařské i jachtařské závody.
Stezka vytváří uzavřený, 39 km dlouhý okruh určený pro cyklisty. Je na něm 22 zastávek vybavených informačními tabulemi. Trasa vede po málo frekventovaných, většinou asfaltových silnicích, hrázích rybníků a lesních cestách. Zájemcům trasa zprostředkuje poznání alespoň části přírodních krás a zajímavostí, kterými Třeboňsko oplývá.
Tabule popisují typické třeboňské prvky, ke kterým nepochybně patří rybníky a rybniční soustavy, rašeliniště, lesní komplexy a mokré louky, včetně rostlinných a živočišných společenstev, která je obývají.
Rovněž informují o historickém vývoji oblasti, včetně prvního osídlení a s tím spojeného využívání a přetváření krajiny člověkem.
Stezka začíná v Třeboni na hrázi rybníka Svět a končí opět v Třeboni před branami města, kde je panel věnovaný historii a památkám Třeboně.
Na cestě projedete například kolem třeboňských rašelinišť, komplexem lesů, kolem řeky Lužnice a Nové řeky a navštívíte i místo, které je hnízdištěm vzácného orla mořského.
Počátky města sahají do poloviny 12. století. Jako první vlastnil tuto původně osadu s názvem Wittingau Vítek z Prčic z rodu Vítkovců. Osada se postupně rozšiřovala, až se stala městem, které v roce 1366 koupili bratři z Rožmberka. Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století za vlády Viléma a Petra Voka z Rožmberka.
O rozkvět města se značným dílem zasloužil Jakub Krčín z Jelčan, který vedl rožmberské podnikání. Krčíwww.hospodářské reformy zasáhly město i okolí. Například rybník Svět, u jehož hráze město leží, a další vodní díla v okolí včetně největšího Rožmberku postavil právě on. Toto šťastné období skončilo vpády pasovských vojsk, vymřením Rožmberků a několika zhoubnými požáry. Roku 1660 se stali novými vlastníky třeboňského panství Schwarzenberkové, v jejichž držení zůstalo až do minulého století. Pokračovali v rozšiřování panství a v dobrém hospodaření.
Třeboň je město ležící v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. Má necelých 10 000 obyvatel a je lázeňským městem a střediskem CHKO Třeboňsko. Sídlo zde má pivovar Regent, který se rokem založení 1379 řadí mezi nejstarší pivovary na světě. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Krajina je chráněna jako Biosférická rezervace Unesco.
Procházka městem
Dominantu města tvoří renesanční zámek, který je v letní sezoně přístupný veřejnosti v několika prohlídkových trasách. V části zámku je státní oblastní archív. Jeho fondy mohou zájemci studovat v badatelně po předchozím ohlášení. Zámek obklopuje rozlehlý park. Na jeho konci stojí ještě původní hradby s katovnou.
Na náměstí je nejvýznamnějším objektem stará radnice z 16. století. Její 31 metrů vysoká věž s ochozem je přístupná. V objektu je i výstavní síň a také barokní divadlo J. K. Tyla, postavené v roce 1832. Kromě pěkných renesančních domů, které třeboňské náměstí lemují, stojí za povšimnutí mariánský sloup vedle kašny – barokní památka kameníka Leopolda Hubera.
Pár kroků od náměstí je dominikánský klášter. Byl založen bratry z Rožmberka v roce 1367 pro kanovníky řádu sv. Augustina. Brzy po založení konventu byly postaveny hlavní klášterní budovy a kostel svatého Jiljí. Jeho zvláštností je dvojlodí, které zde bylo provedeno poprvé v českých zemích. Koncem 14. století byl kostel vyzdoben tabulovými oltářními obrazy od Mistra třeboňského a opukovou sochou Madony s děckem. Podle odborníků je to jeden z nejkrásnějších výtvorů českého sochařství.
Přes hráz rybníka Svět je možné dojít ke Schwarzenberské hrobce. Nechali ji v 70. letech 19. století postavit Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou, kteří jsou známí především jako iniciátoři přestavby zámku Hluboká do dnešní novogotické podoby. Hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Aby voda z písčité půdy neprosakovala základem stavby, byl okolo ní zřízen vzduchový kanál. Hrobku je možné si prohlédnout. V prostorách s dokonalou akustikou se pořádá i řada komorních koncertů.
Třeboň je lázeňské město, fungují tu slatinné lázně Aurora a Berta. Nabízejí komplexní péči pro pacienty s nemocemi pohybového aparátu. Využít můžete nejrůznější druhy masáží, zábalů a koupelí a dalších procedur.
